A starý kamarád rybářů král,

nemám teď náladu abych se smál,

mě podvedli zas a teď přišel čas,

abych si konečně postěžoval.



Špatně je nahoře zaplakati,

starosta nikdy sluchu nedá ti,

i on je z ostrova, doba je taková,

musíš se s tím po svém srovnati.



Každej má místo svý na tý zemi,

i já jsem pošlapán, haněn všemi,

to osud zas dal, někomu šach,

na srdci jizvy a v kapse máš strach.



Život ja kámoš a hajzl a šmejd,

tu slunce zasvítí, tam začne lejt,

děláš, co umíš a stejně pak čumíš,

tak zavři oči a nech to bejt.



Radost měj, že slunce zasvítilo,

není tak zle, aby hůř nebylo,

já, Jakub od brány do bitvy prohraný

vytáhnu zas i kdyby sněžilo.



Život je kámoš a hajzl a šmejd,

tu slunce zasvítí, tam začne lejt,

děláš, co umíš a stejně pak čumíš,

tak zavři oči a nech to bejt.



Tak zavřu oči a nechám to bejt, zatím.