A

1. Cesty bez konce, co maj' svůj řád,

             H7

   a kluky-blázny, co uměj' si hrát,

            D

   a holky copatý s řemínkem ve vlasech,

            A

   jak mám rád.



2. Jak je mně cizí protivnej svět

   barevnejch světel a řev diskoték,

   hučících ulic a špinavejch hospod,

   kde člověk člověkem není snad.



            A                            D                  A

R: Po lese vítr s kouřem vál, písničku smutnou ve skalách hrál

                                 E                    A

   o touze přežít náš podivnej svět tak, jak by sis přál.



3. Řeky stočený okolo měst,

   palce zalomený bez velkejch gest,

   a ohně s hranicí větší než dům,

   jak mám rád.

4.=1.

R: