G                 Gmaj7/F#            Emi

1. Stál tam na stráni dům, v něm židle a stůl,

               G                   Ami

   pár kůží a krb, co dřevo z něj voní,

      D7

   s jarem, když máj rozdá barvy svý,

                                     G  D7

   tu sosna krásná nad chajdou se skloní,

      G                     Gmaj7/F#            Emi

   a říčka, když stříbrným hávem se přikryje s ránem,

                G               E

   svý ahoj jí dáš a pak je tu den,

    C                           Emi

   zazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá,

           D7          G D7

   svět s ním, svět s ním.



2. Touláš se po lese, touláš a jenom tak bloumáš

   a koruny stromů tě uvítaj' rosou,

   víš, že času je dost, to znáš,

   a možná potkáš někde dívku bosou,

   po slůvkách, který se říkaj', po dnech něžných stisků

   vás uvítá chajda a pak je tu den,

   zazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá,

   svět s ním, svět s ním.



3. Však náhle volání táhlé ti přeruší snění

   a oznámí všem: je poslední den,

   voda zaplaví údolí,

   sosnu, chajdu, pohled zabolí,

   ta hráz je potřebná všem, však zabíjí den,

   co nosil tě v náručí romantickém,

   zazní údolím bolest tvá, ta bolest ráno uvítá,

   svět s ním, svět s ním ...