A                                            E7

1. Usnulas', má lásko, a já jak noční můra byl sám,

        A                                         E7

   měl teplo na polštáři, tváří tvojí voní, jsem sám,

                                     A

   a s křikem noční dravci ulicí se toulaj'

             D                       A

   a tlučou do popelnic, do oken a vrat,

            E7                     A

   peřinu přes oči a uši přikrýt dlaní,

             D                            E7 C G7 C G7

   nutit se do spánku, kde mohla by jsi stát.



2. Usnulas', má lásko, já ještě malou chvíli tě chtěl,

   potichu si hýčkat radost něhy pálících těl,

   tma zvláštní kouzlo má: plaší studu stíny,

   světlo je pravda, ale ve tmě žije čas,

   dotkneš se náhodou, jen tak, bez příčiny,

   no a pak znovu, pak už schválně zas a zas.