E                                               A

1. Máš na patách kus dehtu, to od pražců, cos' šlapal tmou,

        F#mi                                                E

   jak vydech' jsi si, když jsi nechal všechno špatný za sebou,

                                         A

   ta špína cesty posvátnou má vlastně tvář,

       F#mi                                               E

   proti všem špínám, cos' tam nechal, svítí nad ní svatozář.



         E

R: Jdou nocí a pražce se houpaj'



   a do kopců stoupaj', maj' měsíce stín,

                            A

   maj' naruby snad život svůj,

               E

   jak děti chtěj' si hrát.



2. Tam smáli se ti všichni, tady si tě každej ctí,

   snad proto, že jsi jeden z nich, jeden z nich, a každej to ví,

   a možná umíš s lasem anebo vařit dobrej čaj,

   ta hra má jméno "člověk", tak ji nezkaž, jdi a hraj.

R: