A                    E                          A

Ej, od Buchlova větr věje, už tej Kačence pantle bere.

D                        A     E                    A

[:Dneska nevěsta, zajtra žena, dnes večer budeš začepená, :].



Ty jsi, Kačenko, bílá ruža, tobě nebylo třeba muža.

Tys mohla chodit po svobodě, jak ta rybička v bystrej vodě.



Ty jsi, Martine, strom zelený, tobě nebylo třeba ženy.

Tys mohl chodit po galankách, jak ten holúbek po hambalkách.