G                            D

1. Nejlíp se máš, dokud ležíš v kočárku,

                           G

   to se život nejvíc usmívá,

                                 C

   později holka s mašlí sní ti polárku

              G                D         G

   a začneš chápat, jak to v světě chodívá.



         G                  Hmi Emi G         D    G

R: To vadí, to vadí, že ta láska   ráda nohy podráží,

                            Hmi Emi G            D   G

   to vadí, to vadí, že ta láska   tíží víc než závaží.



2. V parku ti pak bere věci na hraní,

   všichni se tý holky zastanou,

   když ji zbiješ, musíš dělat pokání,

   a začneš chápat věčnou pravdu nepsanou.

R:



    C                          G

*: Ty marně čekáš potají svůj den,

    C                       G                    D

   čeká tě osud lokají, ta věčná služba jedný z žen.



3. Pak ta holka jednou mašli vymění

   za paruku v barvě havraní

   a ty z toho jako socha zkameníš

   a začneš chápat, že to láskou zavání.

R:



4. Začneš toužit po svým modrým kočárku,

   když ti holka s jiným uniká,

   zkusíš hledat štěstí v plném pohárku

   a začneš chápat, že se marně neříká.

R: