Ta špeluňka je s náma už léta letoucí,
vysočanský doupě na Spojovací,
?kam pak s hrdí na cejch dětí ulice,
adoptivní máma je Modrá Vopice.
Zase nás tu vidim hrát, prvně Blitzkrieg Bop,
když opřu se tu o barovej pult.
Těch panáku, těch slečen,
mejdany na kvadrát,
uznej že Vopice je kult.
Pokrytec se stydí, za to že tu hrál,
my sme za to rádi a hrát tu budem dál.
Kečup tu dostal židlí, Franc na záchytku jel,
Sydney usnul pod barem a ráno uklízel.
?Franklie nebo Četa, Knedlíky, Paragraf
kultura made in Modrá Vopice.
Spát na poblitým stole,
ale živ a zdráv,
to dědí se tu po generace.
Všichni sme stejně začínali v Modrý Vopici
nananana
Všichni sme stejně začínali v Modrý Vopici
nananana
Všichni sme stejně začínali v Modrý Vopici
nananana
Všichni sme stejně začínali v Modrý Vopici
nananana
