Emi         H7      D        A
1. Asi na tom záleží, vím, kdy neuhýbám,
      Emi       H7      C            H7
   trochu jako závaží hluchá místa jsou,
    Emi          H7       D    A
   na každičkým nádraží slepá kolej bývá,
   Emi          H7             C          H7
   ani stromy v alejích svým stínem nepohnou.
   G              D      Emi        A7 D
R: A já, blázen, potají sedám za komínem
    G           D        C            H7
   s temnou nocí na dlani tichu naslouchám,
   G               D           Emi        A7 D
   a když všichni rozdají to, co se léčí vínem,
    G           D           C        H7
   každé další vítězství splácí mlčením.

2. Na cukrových homolích málo místa zbývá,
   zablýsknutí prstenů zítřkům nepřidá,
   zamlžené okolí a sníh, co všechno skrývá,
   zůstat nebo odejít, sen hodit plamenům.
R:
   Emi H7 D A Emi H7 C H7
    Emi       H7      D     A
*: Nataženým budíkům hodně síly schází,
    Emi        H7      C        H7
   do děravých okapů dráty naráží.
     G               D           Emi        A7 D
R: + a když všichni rozdají to, co se léčí vínem,
      G           D           C        H7
     každé další vítězství splácí mlčením ...