S vlídnou t v á ř í vzpomínky vrací se k nám 
 
Do okna padá mi stín sluneční lampion shas´ 
Vínem si naředím splín poslouchám vzpomínek hlas 
 
Byl to tak plíživý pád zrádný jak rozmoklý jíl 
Na pevné zemi zas stát vzalo mi tehdy dost sil 
 

Mlhavě vidím ten film v něm byla jsi za hvězdu hvězd 
Všechno to byl jenom dým z prázdných a velikých gest 
 
Byl to tak nádherný bál girlandy světel a třpyt 
Kde palác z křišťálu stál zůstal však jen prázdný byt 
 
Asi jsme čekali víc než nám byl ochoten dát 
Život ten podivný strýc co s osudem o vše chce hrát 
 
Zapomnění to je dar zmizela úzkost a strach 
Zbylo jen dopisů pár na které usedá prach