E C#m U cesty stál dřív měl lásky jak na přídělA E Proč ho nikdo nechce svézt to vůbec nevědělC#m A A z domu který už dost starý vypadáC#m A H Na něj padaj zrnka písku do kapes je ukládá. Z posledních sil ještě jednou zamával V tom mu člověk zastavil co vůz divný ovládal Zlaté znamení nad černou kapotou A za pár písku zrnek vzal jej cestou Prachem zavátouE C#m A Prosím kdybyste mě vzal kde nemusím se bátE H Staré omítky co padá na chodník Já ji totiž sám namíchal a pak jsem musel stát A poslouchat co křičí domovník. Konečná žádný dům tam nestojí A rány bolavé se tam vůbec nehodí Mléko pláče co je dávno rozlité Tmavou přikrývkou všech časů Je tam navždy zakryté Prosím kdybyste mě vzal kde nemusím se bát Staré omítky co padá na chodník Já ji totiž sám namíchal a pak jsem musel stát A poslouchat co křičí domovník. Prosím kdybyste mě vzal kde nemusím se bát Staré omítky co padá na chodník Já ji totiž sám namíchal a pak jsem musel stát A poslouchat co křičí domovník.