splývám nad temnou hlubinou v který se zrcadlí hvězdy a měsíc někdy nestačí chytit se zábradlí člověka rozhodí takovejch věcí snad se to zahojí než se vdáš všechny ty hluboký jizvy po boji před kterým zbytečně utíkáš tvý koně jsou splašený vede je slepej kočí v rádiu pouštějí jenom ozvěny a ty nevíš co si počít co si počít svítá okna jsou dokořán