Tón se měl odlít zvoněním kovem mluví, mluví pustiny zvony hlásí odlet hlasů lásky přímo k nám zvedá ruce, ruce k ozvěnám Stojí tu sám Opustil, co povědět chtěl zvonění ptá se proč je slunečný den zvonění Běží k duhám, duhám barevným hadí nektar, úsměv tvůj zbav se jedu, poznáš co je začít je-li mysl břímě, štěstím naplní Zvonění Ledová hráz roztéká nám zvonění miloval snad ten hlas zvonění Zvony v ozvěnách postoupí k nám jen ve větách postoupí ve větách postoupí k nám