G F G F
   G                               F
*. Je to tvá vina, ty jsi příčina svýho smutnění,
   G                                  F
   chápej, má milá, ty jsi svítila,  já měl zatmění.
   
   Am               G   
1. To se někdy tak stává vítězkám
   F                    G
   zvyklejm na stupních stát,
   Am                 G                 F
   že se začnou těch, co jim netleskaj, bát.
   Am                G
   To se někdy tak stává ješitám,
   F                  G
   co jsou zvyklý jen brát
   Am               G               F  G
   Já z klidu tě krásně rozkmital rád, rád.
   
   C                    G
R. Říkáš, jak jsem tě skoupal
                 Dmi              F
   a žes byla hloupá a nemáš chuť žít.
   C               G                    Dm
   Že ti po srdci čmárám, že je po mně spára,
   C                G
   že jen jsem tě houpal
                    Dm                    F
   a tep, že ti stoupá, tím jak mě chceš mít.
   C                G                     Dm
   Však pod tím vším pýcha už chystá se dýchat
      G       F    G
   a znít.
   
   G                               F
*. Je to tvá vina, ty jsi příčina svýho smutnění,
   G                                  F
   chápej, má milá, ty jsi svítila,  já měl zatmění.

   Am               G
2. To, co stalo se, nejde odestát,
   F               G
   nejspíš to bude tím,
   Am               G                 F    G
   že já sejmul tvůj vzácnej majestát vím, vím
   
R.