Celej ten prašivej mizernej život
Člověk aby jen jak mezek dřel
Odkapává celej svět mezi prstama jak med
to pocit marnosti zas do mě vjel
krájím jeden den jako ten druhej
klacky pod nohy hází mě stát
člověk stačí vydělat na to aby mohl vstát
a dojít do práce než bude tuhej
pokud v suchu a v teple chci bydlet
musím zadlužit rodinu svou
pak už jenom jako vůl starám se o plnej stůl
a složenky z kaslíku řvou
Koláče bez práce nejsou
to přeci ví každej z vás
Jsou však ti co dostanou prachy i když nevstanou
A u prdele mají nás...
