G

*: Když po dvaceti letech potkáš kamaráda,

                             Ami

   se kterým sis na vojáky hrál,

    D7

   na četníky, na zloděje, na semafor u koleje,

                          G

   na kuřáky listí a tak dál,



   na doktory medicíny a na ještě větší klukoviny,

          G7           C

   až se dětský rozum červenal,

    Ami                            D7

   může to být radost, nebo jenom taktu zadost,

                           G

   může se stát, že půjde dál.



                              D7

1. A ty budeš stát v dlouhé chodbě

                         G

   a pohled z něj nespustíš,

                         D7

   dokud ti neselžou oči obě,

                                    G

   dokud to všechno v sobě nepřekřičíš.



2. Kdybys byl poeta, napsal bys báseň,

   kdybys ho neznal, snad bys mu záviděl,

   ale ty jseš klaun a o otci blázen,

   jakého nikdo ještě neviděl.



3. Odcházíš dolů mezi náklaďáky

   a mezi lidi, co tě pozdraví,

   dají ti panáka, žádné dlouhé fraky

   panáka na kuráž a na zdraví.



4. A pak tě viděj' lidi v telefonní budce,

   změněným hlasem přes kapesník špinavý

   jak křičíš:"Chci mluvit s kamarádem,"

   a telefon se s tebou nebaví.



5. My všichni měli kdysi spolužáky,

   v myšlenkách vracíme se znovu do školy,

   pešek okolo nás chodívá taky

   a máme obyčejné idoly.



6. A tak nás viděj' lidi v telefonní budce,

   změněným hlasem přes kapesník špinavý

   jak křičíme:"Chci mluvit s kamarádem,"

   a telefon se s námi nebaví.