Pryč je má víra
náhle ztratil jsem křídla
nedoletím
v sradci bezmocnou žízeň
a v duši výheň
co neuhasím
deštěm co po oknech stéká
kapky kreslí Tvou tvář
a mě chvíli je lí
zas uvěřím že můžu létat
jenže představy jsou
jak zákeřnej šíp
Tvá něha mi schází čím dál víc
kde vzít tu sílu co chrání
Tvý hlazení schází čím dál víc
jsem sám zkus mít slitování
bez Tebe ztrácím tvář
Tvý jméno vzývám
a zoufale hlídám
Tvůj chladnoucí stín
byla jsi v právu
jenže já měl svou hlavu
tak pozdě to vím
to špatný v sobě jsem spálil
a v tom popelu jsou
zbytky zbytečnejch chyb
tak pochop že se chci vrátit
když jsem jednou zklamal
dej mi šanci zas žít
Tvá něha mi schází čím dál víc
kde vzít tu sílu co chrání
Tvý hlazení schází čím dál víc
jsem sám zkus mít slitování
bez Tebe ztrácím tvář
Ztrácím svou tvář
Jak motlidbu spásnou
šeptám přijď zpátky
vzpomínky stárnou
jsem na dně a bloudím
Tvá něha mi schází čím dál víc
kde vzít tu sílu co chrání
Tvý hlazení schází čím dál víc
jsem sám zkus mít slitování
bez Tebe ztrácím tvář
