Vím, vím, že máš mnoho svých snů nesplněných 
Nečekej, až zavřou se brány stojící na cestě k nim 
Neboj se jejich stínů - budou tě učit jak pevně stát 
Jestli máš sílu, odvahu, pojď - nechtěj se vzdát 
Zapomeň, že jsi měl svý zvyky rád, 
že měl jsi svý ovce a mohl's je hnát 
kudys jen chtěl 
Stačil jeden sen - a ty odcházíš pryč 
- snaž se ho naplnit 
A máš k sobě klíč, k třinácté komnatě, 
která teď v temnotě spí 

Přes poušť musel jsem jít 
a její dech mým dechem se stal 
Slyšel jsem ticho, co v pisku zpívá. 
Do dlaní jsem si ho bral 
Pak našel jsem svoji lásku a měl jsem pocit 
že všechno už mám 
Dala mi víru, že měl bych jít dál, 
tak jsem šel za svým snem sám 
Největší tma bývá před svítáním, 
v modlitbě před Bohem hlavu skláním, ať vydržím 
Kdo ví, kam zanese nás rozhodnutí, 
štěstí nás provází při vyplutí 
pak proud si nás odnáší a nikdo netuší kam 
vím, vím, že měl veliký sen, který nedal mu spát 
I vesmír se spojil, aby dosáhl cíle; 
přesto musel se s životem prát 
Teď vane východní vítr, z daleké pouště přináší vzkaz, 
přináší slova: Kéž by ses vrátil, 
vždyť bez tebe pozbyl svět krás 
Víra v poklady vybledla časem a málo síly 
jít za vlastním hlasem nám zbývá 
Ptáš se mě, za co stojí vlastně žít, 
co že máš děiat a co vlastně chtít? 
Nejdřív ptej se sám sebe, dokud si sám neodpovíš