G            D                   Ami            Emi

1. Možná, že si myslíš: všechno se stalo, všechno znám,

           G                        D          Ami       Emi

   a když dělám něco jinak než ti druzí, jak hlupák vypadám,

         G              D       Ami        Emi

   budu takový, jak se žádá, a nebudu si lhát,

       G               D                Ami        Emi

   že můžu být o něco lepší a že někdo může o to stát,

      G           D        Ami           Emi

   a nejsme tady věčně, a není se kam skrýt,

         G                 D       Ami                  Emi

   tak proč bych měl bejt jinej a jinak, než teď žiju, žít?



     G       D        Ami         Emi

R1: Žádný strachy, někam to dotáhnem,

         G               D            Ami       Emi

    když už jsme jednou tady, přece zpátky nepudem,

     G             D            Ami          Emi

    šanci máš jen jednou, tak abys' ji nepropás',

          G           D          Ami          Emi

    jsme na tom oba stejně, já, ty, každej z nás.



2. A možná, že si myslíš: na co ten zpěv a nač ten hluk,

   a tohleto jsem dělával, když jsem byl malej kluk,

   teď už jsem ale velkej a odpovědnost mám,

   s těma svejma písněma jseš, chlapečku, sám,

   já nemám času nazbyt, spustu věcí chci zařídit,

   tak rychle řekni, co mi chceš, za chvíli musím jít.



R2: Žádný spěchy, někam to dotáhnem,

    když už jsme jednou tady, přece zpátky nepudem,

    šanci máš jen jednou, tak abys' ji nepropás',

    jsme na tom oba stejně, já, ty, každej z nás.



3. A možná, že si myslíš: nač bych se namáhal a štval,

   když druhej si leží na slunci a celej den by spal,

   a další si sedí v křesle a jen dává rozkazy,

   ve chvílích rozšafnosti vyplňuje výkazy,

   a další má konto v bance a vilu u řeky,

   se vším je spokojenej až navěky (a nikdy jinak).

R1:



4. A možná, že si myslíš: můj život nebyl žádnej med,

   a když to vezmu občas zpátky, je mi mizerně i teď,

   dělal jsem všechno pro lidi, a co jsem z toho měl -

   - zbyla mi jenom lítost, že jsem do toho šel,

   dnes už jsem se vším seknul, chci konečně pokoj mít,

   a jenom bráním to, co mi nikdo nesmí vzít.



R3: Žádný strachy, někam to dotáhnem,

    když už jsme jednou tady, přece zpátky nepudem,

    šanci máš jen jednou, tak abys' ji nepropás',

    jsme na tom všichni stejně, já, ty, každej z nás.

R1: