když stojím v kuchyni
a pootočím modrým kohoutkem
připlavou delfíni
a popřejou mi pohodovej den
dívám se za nimi
když sifon jejich těla stravuje
pak s pocitem viny
se z okna podívám na vodojem
kapky se pravidelně tříští
o starej umaštěnej dřez
čekám, až ukápne ta příští
za oknem štěká pseudopes
jedna cesta tam a žádná zpátky
není čas na loučení, čas na pohádky
jedna cesta dolů a žádná vzhůru
takhle si představuju svou noční můru
nejsou tam žárovky
a určitě tam žijou bytosti
co maj temný krovky
a asi budou horší jakosti
občas tam zahučí
anebo jen tak tiše hartusí
abych byl v bezpečí
na linku z umakartu lehnu si
