Je tu někde člověk /stopy v písku/ strojek srdce tiká chyťme jeho stopu at si co chce říká V neskutečných krajinách pořád jsou stopy v písku strach mě jako zvíře táh k polibkům a k prvním stiskům na zítří už jméno mé jsem prstem ryl do obelisků z první bitvy vítězné mám na snech šrám a v oku třísku /stopy písečné vedou do skalných měst/ byl jsem vítěz, který podleh velké lásce /běžel bez dechu, jak o něm praví pověst/ dodnes vím, co všechno bylo tehdy v sázce /věřil svému já , nečet osudy z hvězd/ Poprvé jsem nešel na kolbiště v masce kamenné hloupě slepý spadla z tváře mé a jsou z ní střepy /jsou z ní střepy/ Na jevišti setmělých Zůstanou Mé stopy blázna Červotoči vyčtou z nich Délku bot Ten strohý záznam Jen pár lidí s pamětísi vzpomene Co jsem jim ted zpíval Cynik, blázne, řekne ti Ach, co jsi teď A kým jsi býval /stopy bláznivé tají významy gest/ byl jsem vítěz, který podleh tajné lásce /tančil bez dechu, jak nám o něm vypráví pověst/ hladíval jsem vlasy každé písni – krásce /věřil svému já, nečet osudy z hvězd/ Nepřišel jsem nikdy na jeviště v masce kamenné hloupě slepý spadla z tváře mé a jsou z ní střepy /jsou z ní střepy/ jen tím nad sebou jsem vyhrál jsou z ní střepy jsou z ní střepy jsou z ní střepy, jsou /stopy v písku stopy v písku/ V kolmdoucích vteřinách Vyblednou Mé stopy ve tmě Ne, to není lásko krach Jen začátek Tak pojď a veď mě Je tu někde člověk -/stopy v písku/ strojek srdce tiká držme jeho stopu /stopy v písku / at si co chce říká /stopy v písku / /stopy v písku /