D 1. V dědečkově židli červotoč bydlí,G D děda vo tom neví, ó, kdo mu to poví,A D až si jednou děda sedne, židle se pod ním prolomí,A D jako křída v tváři zbledne a rukama zalomí,G D řekne tiše:"Je to rána, byla to židle památná,E A rukodělně udělána a tím skoro posvátná."G D R: Červotoč, ač nemá zuby jako krokodýl,G A D prohryže se každým dřevem napříč, napodýl.A D *: Pomalounku dřevo žmoulá a vůbec mu nevadí,E A že naň lidé nadávají, že ho mají neradi. R: Červotoč... 2. Náš děda se bojí vo svý zdraví tuze, obává se virů, sádry, rychlý chůze, a přitom ho nenapadne, že nepřítel mrňavý kuje zatím pikle zrádné jemu přímo u hlavy, jenom židle, ta to tuší, že je vnitřně hlodána, nikdy to však neprozradí, nebyla-li tázána. R: Červotoč...G A D + prohryže se napříč, napodýl ...