1. Za jistým městem stojí jistý kopec
   Tam jeden pán chodíval každý den
   Říkalo se, že prý za jednou dámou
   S rudými rty a vlasy jako len
   
2. Při zpáteční cestě městem si zpíval
   A úsměv svůj neměl chuť do tmy skrýt
   Budil spáče, spouštěl otázek příval
   Co ten chlap na tom kopci může mít
   
3. Věděli všichni, že zlatý důl to není
   Nenosil s sebou krumpáč ani rýč
   Přišel pod kopec a v tu ránu byl pryč!
   
4. Pátrali jsme, kudy a kam to chodil
   Musela tam snad tajná chodba být
   Tou zmizel a nám otázku hodil
   Co ten chlap na tom kopci může mít
   
5. Vím, že se právě asi všichni ptáte
   Jaké ten kopec kouzlo ukrývá
   K tomu Vám řeknu, to kouzlo věčných toulek
   Je velké a vůbec ho neukrývá
   
6. Ten jistý pán miluje dál procházky
   Je mu sto let, však denně musí jít
   A z kopce, jehož smích nám vrací otázky
   Co ten chlap na tom kopci může mít