Emi C D Hmi 1. Šel pouští starý poutník, měl jeskyň slov - svůj dům,Ami Emi D a jak kráčel, slůvka sbíral a pravdou utřel stůl,Emi C D Hmi byl všude, ale žádný neznal jeho tvář,Ami Emi D a každý, kdo o něm mluvil, vypadal jak lhář.Ami Emi R: Pravda a lež, on znal ten rozdíl snad jako jediný,Ami Emi když v podvečer svůj příběh vyprávělG o suchém chlebu šťastných lidí,D H7 o prázdném džbánu, co se stydíEmi Ami D Emi za ty, jimž víno donášel až k ústům. 2. I u nás jednou spával, sám tomu nevěřím, a všem okolo prý dával a smál se u dveří, snad dodnes stařec chodí, má hodně nebo nic, a všechny za nos vodí, když ukazuje líc. R:Emi C D Hmi 3. Vítr dávno v poušti zavál řetěz stop, co on vryl,Ami Emi D H7 Emi šedou tvář stín zakrýval a k suchému chlebu víno pil ...