Někdy se cítím cizí a sám
uprostřed lidí které dobře znám
a zase toužím s tvým tělem hrát
o duši svou tu hru plnou ztrát
Chybí nám snad láska otevřít pevnost svou
a chtít mír věčný mír až po okraj vztek únava střídá
okna jsou zavřená
nač chtít mír až po okraj
Noci jsou krátké když se tebou opíjím
a dny nekončí když se z toho probíjím
věrní a stálí to se netýká nás dvou
výčitky svítí na naší cestě tmou
Chybí nám snad láska otevřít pevnost svou
a chtít mír věčný mír až po okraj vztek únava střídá
okna jsou zavřená
nač chtít mír až po okraj
Tvůj ostrý smích mi v uších vyzvání
jak přísný soud za mé přiznání
že často se cítím cizí a sám
i když s tebou spávám a dobře tě znám
