Za oknem se rozlil měsíc září zívá a dál se nevesele tváří sbírá vzpomínky tak zákeřný letní barvy blednou nad prázdnou nádobou má schůzku se zlobou pár očí který visí žízeň svou neuhasí nad prázdnou nádobou Nálada se nemá k dnům kdy svítí slunce který brání sklonům k pití směšný věci náhle závažný Damoklův meč trčí nad prázdnou nádobou v objetí s únavou počítá skvělý roky na prstech jedný ruky nad prázdnou nádobou Tak už je to tady - končí léto skončilo jak vždycky jednou větou tenhle měsíc přece nezáří září jenom oči nad prázdnou nádobou má schůzku se zlobou pár očí který visí žízeň svou neuhasí nad prázdnou nádobou