Od opičích stád
doléhá sem smích
Čím jsou jim pouta, jež zákon jim dal?
Viděl jsem je hnát
dravce ze svých hnízd
Být jimi přál jsem si, jak jsem tam stál

Co kdybych tak já
jejich kámen měl
svou volnost bránil a byl něčím víc?
Kopí ostří má
tíží ruce mé
Cítím, jak své jméno sám umím říct

Zůstaň tím, čím jsi byl
bláhový
Čas tvůj se naplnil
sám to víš
Dej pryč tu zbraň a s ní
strachu stín, co nás poutá
k očím tvým

Jednou musím dál
přes ten věčný práh
ty si mé pouto a skončíš i s ním
Kolik sil mě stál
všemocný hlas tvůj
půjdu a víckrát tě už nespatřím

Zůstaň tím, čím jsi byl
bláhový
Čas tvůj se naplnil
sám to víš
Dej pryč tu zbraň a s ní
strachu stín, co nás poutá
k očím tvým…