pátrám po stopách starých lásek svých všechny jsou ztracené, jako loňský sníh probírám stránky snů, co jsem kdysi měl zda byly krásné, už jsem dávno zapomněl co s dlouhou nocí, když se mi nechce spát co s novým ránem, když se mi nechce vstát pod maskou z úsměvů skrývám pravou tvář tak, jako říjnové slunce svoji tvář říkávám, že být sám, už mi nevadí a prázdná postel mě ráno prozradí tak týdny proudí jako nekonečný flám co z toho zbývá, jen žízeň jako trám ledový pancíř s kolem srdce stáh´ na stránky snů napadal prach