Ami   Dmi   G    C   F   Dmi   E7
     
Slavné obrazy velkých mistrů zdobí sbírky světových galerií a v kopiích 
přinášejí tajemnou krásu palety a štětců, prózu dlouhých hodin a bezesných 
nocí, bohatství ducha a dovednosti rukou i do nejprostších domků. Každý z 
nich má, stejně jako jejich tvůrci, svoji historii. Avšak ne každý malíř 
dokázal namíchat do barev dech věčného života a štětce vést tahem 
nesmrtelnosti. Mezi ty, kterým se to podařilo patří italský malíř Leonardo 
da Vinci. Jedním z jeho nejslavnějších obrazů je "Poslední večeře Páně", 
který provází zajimavý a poučný příběh jako přesvědčivé svědectví o věčném 
boji dobra se zlem a jejich neustálých vzájemných proměnách.
Když se Leonardo da Vinci rozhodl, že obraz namaluje, hledal nejprve 
model, podle něhož by vytvořil postavu Krista. Stovky mužů přicházely a 
nabízely své tváře očím mistra, který toužil nalézt obličej Kristovy krásy 
a ušlechtilosti. Po dlouhých týdnech usilovného hledání nalezl konečně 
vhodný model. Šest měsíců kreslil da Vinci hlavní osobu svého obrazu. V 
průběhu dalších šesti let nalezl postupně jedenáct mužů, kteří vytvořili 
vzor pro zobrazení jedenácti apoštolů. Jen jedno místo zůstalo prázdné  - 
místo pro tvář Jidáše. Opět dlouhé týdny pátral da Vinci po muži s tváří 
poznamenanou kletbou pokrytectví, podvodu a zločinu, s obličejem, který by 
představoval povahu schopnou zradit nejlepšího přítele. Po mnoha 
bezvýsledných pokusech nalézt jej, se da Vinci dozvěděl, že v Římě byl 
odsouzen mnohonásobný zločinec k trestu smrti. Mistr hned odjel do Říma a 
vyhledal vězení, v němž se onen muž nalézal. Když ho vyvedli na nádvoří a 
sluneční paprsky se zabodly do jeho tváře, poznal da Vinci, že nalezl 
poslední model svého obrazu. Dlouhé rozcuchané vlasy pokrývaly trestancova 
ramena a hřích se zločinem vepsaly do jeho tváře hluboké jizvy nenávisti, 
zbabělosti a hrůzy.
Šest týdnů maloval da Vinci třináctou postavu "Poslední večeře". 
Když obraz dokončil a strážní odváděli odsouzence naposled, otočil se a 
zvolal: 
"Pane da Vinci, vy mne neznáte? Vy opravdu neví;te, kdo jsem?" "Ne, nikdy 
v životě jsem vás neviděl", odpověděl mistr. Tázavý pohled trestancových 
očí spadl do prachu nádvoří. Pak se ještě jednou obrátil, pohlédl na 
dokončený obraz a rozpraskané rty zašeptaly: "Vždyť podle mne jste před 
šesti lety maloval Krista."