C            G7          C Cmaj7

1. Já prošel už tisíc mílí snad,

    C        Emi       Dmi G

   poutník jsem s kytarou,

       C            C7           F Dmi

   i když trávíme spolu všechen čas,

     C            G7          C G

   přesto je mi stále vzácná zas.



2. Bez těch pár strun nemoh' bych už být,

   poutník jsem s kytarou,

   jak smutno by mně bylo bez ní pak,

   zůstal bych sám jak na moři vrak.



3. Opírám se o ni řádku let,

   poutník jsem s kytarou,

   jak velká asi patří strunám daň,

   že neuměle hladí je má dlaň?



4. Když náhodou se někdo bude ptát,

   proč jsem rád s kytarou,

   jak věrný přítel totiž nezná lhát,

   je toulek symbol a všech poutníků znak.



5. Já prošel už tisíc mílí snad,

   poutník jsem s kytarou,

   [: když toulám se s ní prachem cizích cest,

      touhu po domově pomáhá mi snést. :]