F  Bb          F

1. Když rákosí větrem se chví,

              Dmi Gmi        C7

   dým nestoupá, každý tvor ví,

              F7   Gmi        Ami

   že bouře zlá skloní hlavy nám,

      Bb        C7         F

   v ten čas i já pokání znám.



2. Na vodní pláň hledá si stín,

   hladina zlá, šedá jak cín,

   už neskrývá povahu zlou,

   než přijde déšť, spojí se s tmou.



3. Dokázal déšť letní tíhu smýt,

   omyl si tvář, duši nechal být,

   v ní roste stín, jas mi upírá,

   před sluncem mříž pevně zavírá.