Ami

1. Jó, dvěstě nás tam bylo na brize do Číny

      C                                 E

   a furt se jenom pilo, až tuhly ledviny,

       F             G       C             E

   a když už bylo k ránu a všichni pod vobraz,

           Ami                   C            G

   křik' plavčík na stožáru, a hlásek se mu třás':



    C       F       C        F

R: Já tady nebudu, já vidím vobludu,

    C         F         C         G

   já vocaď pryč pudu, jímá mě strach,

     C        F        C      F

   chyťte tu vobludu, sežere palubu,

    C        F       C    E         Ami

   tohle je vo hubu, ach, ich, och, ach.



2. Má vocas dvěstě sáhů a ploutev přes hektar

   a zubů plnou hubu, a rozcvičuje spár

   a rozčileně mrká svým vokem jediným,

   a páchne, řve a krká a z tlamy pouští dým.

R:



3. Rum kapitánem hází, chce pálit z kanónu,

   zapomněl, že ho v září prochlastal v Kantonu,

   když uviděl tu bídu, hned zpotil se jak myš,

   poklekl k komínu, pěl: K tobě, Bože, blíž.

R:



4. Náš kormidelník chrabrý je drsná povaha,

   zalehl u zábradlí a házel flaškama,

   když na vobludě bouchl kanystr vod ginu,

   tu přízrak vztekle houkl a vlítl na brigu.

R:



5. Tři stěžně rozlámala na naší kocábce,

   však ztuhla jako skála, když čuchla k posádce,

   pak démon alkoholu ji srazil v oceán,

   my slezli zase dolů a chlastali jsme dál.



     Ami

R: + ach, ich, och, ach ...