C              Dmi

1. Už jako kluk já měl rád les,

                                             G

   stál kousek za vsí a v něm jenom hajnej spával,

                   C            Dmi

   v něm z dálky vlak i ze vsi pes

                                G          C

   zněli tak zvláštně, že si vzpomínám i dnes.

                                     Dmi

   Jó, to byl čas mejch jahodovejch vin,

                                  G

   odřenejch loktů a kalhot od malin,

                C              Dmi

   slunečnejch rán, strýčků a tet,

                           G            C

   pohledů z korun stromů dolů na náš svět.



2. A najednou jsem o kus dál

   a z toho lesa zatím skoro půlka stojí,

   jen lidí pár z těch, co jsem znal,

   je ještě naživu, a svět se točí dál.

   A stromů míň a lidí pořád víc

   rodí se do světa a smutně musím říct,

   určitej řád že už je v tom:

   tři blbci povstanou za jeden padlej strom.



3. Jó, kdyby zdál se smutnej svět

   někomu z vás, koho snad lidská hloupost trápí,

   já pochopil: nic nejde hned,

   co zkazíš za chvíli, to spravuješ pár let.

   A nemyslím si, že bych extra chytrej byl,

   já každou vlastní blbost draze zaplatil,

   tak když tě hňup naštve jak hrom,

   nezlob se, nekřič, vezmi rýč a zasaď strom,

   jó, když tě hňup naštve jak hrom,

   nezlob se, nekřič, vezmi rýč a zasaď strom!