G                         C         D

1. Když na pláních se stmívá, zní vytí smrtící,

         G      F    C       G          D

   krb hlídej, moje milá, a láduj ručnici,

       G     F      C          G             D

   to vlků smečka hladová už sto let nesmí spát,

        G                           C            D

   za trest, že snědla pastora, co vlky měl tak rád.



                G            C     D                     G

R: V pustejch pláních věčný zimy bloudí sedm vzteklejch vlků,

                       C      D                G D

   nemaj' rádi zpěv a rýmy, jsou nervózní jak pes.



2. Když zlatokop si kopne, hned vlkům stoupne tlak,

   když kopne potmě do pně, tak vlky trefí šlak,

   divoká zvěř, co je k jídlu, hopsá sobě po lese,

   jen vlk má nervy v kýblu, nežere a třese se.



                G            C     D                     G

R: V pustejch pláních věčný zimy bloudí sedm vzteklejch vlků,

           G           C

   nemaj' rádi zpěv a rýmy,

   G           F#          F            E        D      D7  G C D

   a pro toho nejmladšího rytmus jako kdyby ani nebyl, debil.



3. Ty vlky pošle k Pánu prej čistá panna jen,

   když nevrátím se k ránu, tak s flintou vyjdi ven,

   mejch kostí spatříš hromádku a sedm vlků kol,

   ty kosti seber do šátku, však dřív ty vlky skol.



        G              C     D                 G

R: Uposlechla nočních plků, vyšla spasit sedm vlků,

                        C     D                 G

   střelila, a za pět vteřin sežrali ji včetně peřin,

                   F#            F            E      D

   jak mohla bejt čistá panna, když mě tolik milovala

                G             C      D               G

   v pustejch pláních na Klondiku v tý zatracený zimě?