C          Dmi7/G    Emi7 C C4sus C

1. Na kavalec pad' jsem na záda

    Emi/C         Dmi7/G      C  C4sus C

   se vzpomínkou na civilní zvyky,

                       Dmi7/G Emi7 C C4sus C

   co chlapa vlastně všechno napadá,

        Emi/C         Dmi7/G       C  C4sus C

   když od holky je přes půl republiky,

           Emi7/C                      Dmi7/G

   "život nejsou jenom lásky," včera tvrdil jeden pán

      F         Emi/C  Dmi7/G   C   C4sus C

   a mimovolně rukou blejskal hvězdy,

                                Dmi7/G Emi/C C

   v duchu počítal jsem do sta, oči   dokořán,

      Emi7/C       Dmi7/G     C    C4sus C

   a díval se mu přes ramena ke zdi.



2. Na zeď někdo napsal "Honza Zuzanu má rád",

   no, a to je právě tvoje jméno,

   to se mu to mluví, když večer půjde spát

   domů se svou právoplatnou ženou,

   on miluje svou práci a pevný denní řád

   a mě čím dál, tím víc svrbí dlaně,

   jakpak k tomu přijdu, že já mám mít rád

   místo tebe mundur a své zbraně.



3. Milovat se přece nedá na povel

   a do hlavy mi nikdo nevidí,

   je to vlastně směšný, že se těším na befel,

   tam rozdávaj' pozdravy od lidí,

   každá tvoje řádka je pro mne pevný bod,

   že náhoda i rozum život řídí,

   proč milovat kus kovu, stejnokroj a pár bot,

   místo toho mám rád prostě lidi.