D            F#mi        G                D

1. První vydání bylo blond, ještě neotřelé, jak se říká,

               G                   D        Hmi

   když to s knihou srovnám, můžu říci, že tak,

             Emi7           A7

   jak když čerň tiskařská voní,

              D         F#mi G               D

   jako když literární fond podpořil začátečníka,

    G           D     Hmi

   váhání zákazníka: pardon,

    Emi7                          A7

   já jsem přišel pro jinou, ne pro ni,

     G         F#mi      Emi    D         Emi

   stejně tak má půvab svůj první "smím prosit"

                      A7

   a neuměle nalíčené obočí.



               D                     Emi

R: Jsi jak ta nejkrásnější knížka, kterou jsem kdy přečet',

     Emi7               A7

   klenot, kterému nic nechybí,

           G     F#mi   Emi      D

   každý kritik rád by recenze psal

    Emi7                         A7

   na takové dílko, hned se zalíbí,

            D                  Emi

   každou knížku někdo napsal, a tomu pak patří

     Emi7                   A7

   sláva za to, že ho múza políbí,

           G         F#mi    Emi      D

   u knih má to tak být, ale u dívky říct můžu,

    Emi         A7         D

   že mi autor vůbec nechybí.



2. Druhý vydání, zlatej věk, mladá kráska, to lehce se pozná,

   šaty - motýlí háv, hlavu pyšně jak páv,

   úspěchy, a každý hned se otočí,

   taky v básni je třetí zpěv, autor zkušený světu se dozná

   ze své lásky, kdopak pozná,

   co je pocit a co rutina, co počít,

   z pultů sbírka mizí, slavné jméno stačí,

   v tomhle se však knížka s ženou liší.



             G         F#mi    Emi      D

R: + u knih má to tak být, ale u dívky říct můžu,

      Emi         A7         D

     že mi autor vůbec nechybí ...