D

1. Za strání porostlou planým vínem

         Emi

   je z kamenů na potoce hráz,

                               A7

   tam začíná, skryt borovým stínem,

            D

   do země nikoho sraz.



2. Území pro náhodný známý,

   naivní a poctivej svět,

   kde světákům z bot čouhá kus slámy

   a víly nesvedeš hned.



       D                         Emi7    A7                  D

R: Je loukou plnou rozkvetlých sluncí a možná něco, jako je mech,

      Emi7               A7             D

   i tůněmi, kde číhají sumci v tvých snech,

                            Emi7       A7                    D

   ta zem neleží za velkou louží, je pro všechny a není to stát,

                          Emi7       A7      D

   zem nikoho a každýmu slouží, kdo má lidi rád,

        Emi7 D Emi7 A7 D

   ohohó ...



3. Máš-li místa na duši bílý,

   kam zatím život ti nedosáh',

   ač zkouší vejít každičkou chvíli

   s inkoustem na manžetách.



4. A pakliže ty místa tam zbyly,

   i navzdory těm, co mají zlost,

   i navzdory těm, co všude byli,

   jsou do země nikoho most.



R: