C      F                    G
*: Chtěla bych ti být vděčná, víš, snad za to, že platím životem
    Es              G           C
   naplněným tvou představou o bytí, lásce a cti,
                                       F
   já měla bych být vděčná za to, že platím
               D7                   G
   volností, kterou tak moc toužím mít.
              C                       F
R: Tak už mi nalej, mám duši docela prázdnou,
                  C               G
   čistý víno mi nalej, já snesu víc,
              C                         F
   nebuď jak malej, slova ti na jazyku váznou,
            C      G             C
   nejsem hloupá, vím, co chceš říct.
      C                     F
1. Vzpomínám, jak kdysi já mohla zlatou být,
           D7                       G
   čas mě nechal hrát si se psy, z jedný louže s nima pít,
    C                          F
   teď jak voda v láhvi jsem, led však láhev trhá,
          D7                       G
   když zmrznu pod tvým pohledem, tak už tě nic nespoutá.
R:

2. Střepy z láhve jsou štěstí, slánka nosí pláč,
   tu kaluž vína na stole už nepřeplave nikdo z nás,
   líp bude, když zmizím, čas vypere z očí sůl,
   odcházím do rytmu kapek stékajících z rampouchů.
R:
R: Jé, nalej, nalej, mám duši prázdnou, prázdnou,
   víno mi nalej, nalej, já snesu víc, víc,
   nebuď jak malej, malej, slova ti váznou, váznou,
   nejsem hloupá, vím, co chceš říct.