Osleplý hvězdář vzpomínkou sní, životy plynou z pod víčky dní. V myšlenkách stoupá,jde stále výš, vědomí lásky,v něm hledá, odmyká,počíná. Je pastýř stínů před sebou sám, barvami plout v zármutku tmou. Jen říkej,jak rád budeš mě mít prosí,nevidí..... Pastýř stínů před sebou sám, barvami plout v zármutku tmou. Jen říkej,jak rád budeš mě mít. Mít rád Připoutá k rukám oči co spí, rozpouští v tváři sluneční smích. Potichu říká,kdopak to ví, jak hvězdy hlídá,tmě uniká odlétá nečeká