G      Emi          Ami   D7 G

1. Břéťa a Cyrda byli z téže Lhoty,

                 Emi      C        G

   dvě světla v naší kasárenské bídě,

     Emi                   C       G

   znali hrát na všechno, neznali noty,

            Emi    Ami    D7 G

   říkali:"Synku, civil přijde,

      C         G          D

   [: a my ťa zveme na mladé." :]



    D   Ami  Emi  D       Ami   Emi D

R: Takové víno pijí vladaři v Utopii

     Ami         Emi    G             D

   anebo princezny z Panenských ostrovů,

           Ami  Emi   D           Ami   Emi   D

   v měsíčné noci bledé k nám svatý Martin jede,

     Ami           Emi           G         D

   když cinkneš sklenkou, kůň ztratí podkovu.



2. Přijel jsem večer těsně před Martinem,

   po sedmi schodcích sestoupil jsem dolů,

   vzduch voněl uzeným, sýrem a vínem

   a já byl šťastný, že jsme spolu,

   [: no a s tím jejich pokladem. :]

R:



3. A byl tam s nimi také jistý Vlasta,

   pan farář někde od Svatého Jana,

   nábožně pozvedal, s vínem se laskal,

   zvláště ty táhlé zpíval s náma,

   [: první tři litry po tónem. :]



4. Řekli, že musím počkat do půlnoci,

   až na Martina sklenky cinknout mohou,

   "zákony ctíme, nejsme přece cvoci,"

   kázal pan farář vratkých nohou

   [: a rozmazaných obrysů. :]

R:



5. V paměti díry prostřílené broky,

   kostelní zvony dolehly k nám zvenku,

   slyšel jsem kopyta, pak něčí kroky,

   ten, který vešel, zvednul sklenku,

   [: Martin si s námi připíjí. :]

R: