A                     B
Na co ta noblesa, má milá růže?
          D        A     E
Na co ta noblesa v usychání?
Své rudé erby máš teď svěšené
Jak v podzimním pousmání.

A                         Amaj    D                 Dmi
Nejsou to stíny – to snad ne, ani pláč to není, ani smích to není
A        E              A
na noci krásné je přece probuzení…

Řekni komu ses zaprodala
že piješ vodu z lahve Portugala?
Aspoň stojíš rovně jak tě hrdlo drží.
Zato moji hru opona neudrží

Nejsou to stíny – to snad ne, ani pláč to není, ani smích to není
na noci krásné je přece rozednění…

Dělám že spím a ty že pícháš.
sama ráno své nerozdýcháš.
Já i ty sklízíme vlahé ovace.
I když hlava nám sama opadává.

Nejsou to stíny – to snad ne, ani pláč to není, ani smích to není
na noci krásné je přece zapomnění…