G            D          C     G

1. Kdo ví, proč to hříbě tak v lásce mám,

               D       C    G

   stádo mu zbloudilo bůhvíkam.



        G

R: Ať sníh či déšť padá tmou,

    D        G         C        G

   já a můj Doney Gal nesmíme snít,

   stále dál cestou zlou

    D        G         C      G

   já a můj Doney Gal musíme jít.



2. V zádech už máme snad tisíce mil,

   stále jen spolu jdem, neznáme cíl.

R:

3. Až z nás jeden zůstane v klínu hor,

   já ať to jsem, a ne můj Doney Gal.

R:

2. Proč jsme k sobě chladní jako mlha,

   která naše srdce zakrývá,

   kdo na vrchol nikdy nevyšplhá,

   tomu zbyde slza pálivá. F C E7 Ami Dmi E7 Ami G



3. Ve srovnání s jinými jsem šedý,

   doufal jsem, že nevadí to snad,

   písně, co se hodí pro Nedvědy,

   nedovedu zpívat ani psát.



4. Každý by měl zůstat sebou samým,

   i mně se to možná poštěstí,

   vím, že také králové a dámy

   mají pořezaná zápěstí. F C E7 Ami Dmi E7 Ami G



5. Málo mluvím, což je škoda hrozná,

   v tom je lidi těžké předělat,

   každý by však beze slov měl poznat,

                            F G C

   kdo ho má a kdo ho nemá rád ...