Nad plání svítá, v dálce tiše hřmí
Před deštěm se lovci pod kůže ukryjí
Staletá lípa, dívka pod ní spí
Za chvíli jí lístek spadlý na tvář probudí
Tady se roky nepočítají, nic není psáno, vše se drží v paměti
Krásná a mírná tu čarodějka sní
Na pláni draví ptáci dřímají, teď ještě nevzletí
Hluboce dýchá, přistoupí k oltáři
Do mechových polštářů chodidla pokládá
Je medem zpitá, z dálky přichází
Ten kdo pro ni oběť vlastní krve odevzdá
Tady se roky nepočítají, nic není psáno, vše se drží v paměti
Krásná a strašná jako vojsko pod praporci
Stojí a vzývá bohy i podsvětí
Už se ze stepí sjíždějí jezdci
Drsní a sveřepí, pohledy tvrdé jako kamení
Jenže i oni přišli na svět nazí a křehcí
Nehnutě čekají na veliké zrození
Jsou jich tisíce na malých koních
Žijí v nízkých jurtách, páni všech světových stran
Svět se v základech otřese a před nimi skloní
Dnes se narodí Attila, kočovných nájezdníků pán
Teď se narodí Attila, kočovných nájezdníků pán
Nad plání svítá, v dálce tiše hřmí
Před deštěm se lovci pod kůže ukryjí
