Ami E7 Ami Na severu chatu měl dřevěnou, říkal, že je život samý bludE7 Ami Dmi winchestrovka byla jeho ženou, Jerry vlčák jeho věrný druhAmi E7 Ami Radoval se starý lovec koží, že se jeho kořist stále množíAmi Ami E7 A a když večer u krbu se hřál, Jerry vlčák u nohou mu stál.A E R: Jerry, starý brachu, jsme tu stále samiA nikdo nechce snášet krutý osud s námiE až nás ruka tvrdá do propasti srazíA Ami nikdo nezapláče, že tu někdo schází Když se jednou vrátil z města domů, přivezl si olovo a prach přivez` sobě také mladou ženu, první kvítek, na který kdy sáh Říkával ten starý lovec koží, že se jeho kořist stále množí a když večer u krbu se hřál, Jerry zalez, jakoby se bál R: Jerry, starý brachu, už tu nejsme sami žena bude snášet krutý osud s námi až nás ruka tvrdá do propasti srazí ona si zapláče, že tu někdo schází Jednou našel chatu opuštěnou, unikl mu první jara květ tu, co kdysi nazýval svou ženou, chaos města zavolal si zpět Trpce se jen usmál lovec koží, zkušenosti životem se množí když pak vítr od severu vál, Jerry vlčák tiše naslouchal R: Jerry, starý brachu, už jsme zase sami žena nechce snášet krutý osud s námi až nás ruka tvrdá do propasti srazí nikdo nezapláče, že tu někdo schází