Zmámená kletbou
kráčíš napříč nocí
kde mnohý sebe
svrhli v náruč smrti
Do věčný tmy
a studem osamění
tvá mysl trpí
od rozbřesku po setmění
R: Má drahá vítej!
to svojí vinou peklem jdeš
prokletí zvrátit
už prostě nemůžeš
tak drahá vítej!
tvou duši asi někdo vzal
vrátit čas zpátky
údolím nářků přejít dál
Ze všech srdcí
jež někdo mohl zlomit
chtěl právě tvý
už to nejde
nejde vrátit
Trýznivá touho!
proč tolik drtíš srdce mý?
zoufalým činem
proklínám tělo svý
R: Má drahá vítej!
to svojí vinou peklem jdeš
prokletí zvrátit
už prostě nemůžeš
tak drahá vítej!
tvou duši asi někdo vzal
vrátit čas zpátky
údolím nářků přejít dál
