G
Z výkladních skřiní půvab manekýn, můj výlet do bezčasí,
D
jsem jistě jiný, jsem teď kdekým, oběť nevědomé krásy,
C Emi D G D
asi ne na pohled, ale na dotek beztvarý.
Bez tváře cizoty vzdálen, na své neznačené trase,
jsa vystrašen šepotem úst, co zdály se bezhlasé,
chci z tvých průsvitných dlaní zase pít.
G D
R: A z cizích veršů pak skládám věty,
Emi C
z labutích per peruť pro let mimo světy,
G D C D
spíš-li sním, sním-li spíš.
Být blíž a schopen odpustit, pod víčky mít skrýš,
držet se a nepustit jako stalo se to,
když jsme mlčením křičeli a sváděli se k pláči.
Stačí místo slov jen vzplanutí, ta poezie citu,
a krajina je bez hnutí, jen tvá melodie zní tu,
příběh bohéma a poety přitom jen já a tam ty.
2x R
Už vím že pod polštář ukrýváš vzkazy psané spánkem,
v koupelně za zrcadlo svou vůni s heřmánkem,
tak dobře znám poměry ztrát z obou stran.
Barvami slov jen přikrášluješ pravdu ve vzduchoprázdnu,
zkoušíš předejít pádu
zadumán sám si zůstaň - srabe!
2x R
