G Hmi
zdalipak oči básníka jež slovy dotýká se hvězd
C D
vnímají tytéž barvy nad střechami měst
G Hmi
zdalipak srdcem proutníka tedy jestli nějaké má
C D
zdalipak jím tatáž krev jako v mém obíhá
G Hmi
ptám se i tebe Bože jestli vlastně někde jsi
C D
a jestli jo - koukáš z lóže anebo z prašných cest?
G Hmi
zdalipak se ptákům v nebi taky zdají sny
C D
když s anděly dolu hledí a počítají naše dny
G Hmi
a komu patří všechna láska a komu příkoří
C D
proč jednomu oheň praská a druhému nehoří
G Hmi
otázky se časem množí já pořád žiju to je boží
G D G
Ref: dokud je na co se ptát nemusím se smrti bát
C D G
ta přijde až poleví nadšení z toho že jsme tady na zemi
G Hmi
proč si města ukusují z polí a mizí kouzla starých míst
C D
proč je pán kdo sám se zvolí a tím spíš je si sebou jist
G Hmi
kolikrát je člověk na světě než se naučí mít rád
C D
a proč je podzim zrovna po létě a proč nic nemá pevnej řád
G Hmi
proč máš oči v barvě topasu a srdce z kamene
C D
proč on Tě smí držet u pasu a mě pořád říkáš ne
G D G
Ref: dokud je na co se ptát nemusím se smrti bát
C D G
ta přijde až poleví nadšení z toho že jsme tady na zemi
