Na svá oblíbená místa na kolejích co tak moc voní Tam usínám A budím se ze snu Cihelné stěny a smrky Balkony a otevřená okna Kam jen kam Jde ten pán s knírkem Do něčeho kopne A jde zpátky umbrtko! Myslel jsem si že má knír ale čepici jen má nudy kopec nudy vrak těžké květy na stromech a okna otevřená nuda na trati a klid a cink zapadá slunce tichne město a lidé a delší je stín a proti světlu komáři mušky potichu vzlétají kam jen kam Náklady těžké objemy únava velké rozměry na trati ve svitu do dáli mizejí vlakové soupravy a strejci v sandálích mizejí puklá srdce jícny žhavých pecí vlaků Kam jen kam čáry tam na nebi kruhy jsou od pěny na půllitru sám jen sám Umbrtko sedíš tam A v kapse pistoli na sebe do hlavy už máš Je krásně na světě Jak krásně a zbytečně Šťastný a bezcenný Dokola pojídá prejt Plněn jím a přec prázdný Náš bůh a Umbrtka pán