Vrátnice jatek v Jateční ulici Tam starý vrátný Schovával pro pravé krev A my byli praví Tak strašně praví Tam ve svém kutlochu Měl petky s hovězí krví Pod stolem u nohou Špičkami bot vrátný věděl Jestli tam jsou Či má-li jít pro další Ta krev ho hřála A na stole lampička Četl si noviny dokud se U okna nezjevil Jeliman v malbě Ťukal-li na sklo Poštovní tempo Vytáhl, podal mu krev Přešlo-li ťukání v sypec Přidal i hovězí srdce Co ještě žilo Chodilo za námi Věrně Jak zvlčilá kočka Asfaltem za námi Tam co je Keramont Kde jeden z nás Kdysi učňoval Slaboproud Srdce šlo ve stopách Zamazané neonovou zelení Jako byly zamazané Naše tváře Jako my Šli jsme teplárenský okruh Pozpátku Chlemtali krev Ani nevylovili světlušky Které v ní ne a ne Zhasnout Plevelem za námi Přes kolej na kolej vedlejší Kde z pražců vane Stařecká kolomaz Srdce šlo ve stopách Zamazané od špíny od hlíny Jako byly zamazané Naše tváře Jako my A nohavice, ruce, kabáty a bodce Šli jsme teplárenský okruh Pozpátku Dál, dál k soutoku Od kovové lávky po té cestě Kterou opačně a skutečně Nikdy jít nešlo Srdce šlo ve stopách Čvachtalo žebříkem Ztěžka Jak raněný ranec či kobliha Na soutoku se zdálo Že už nemůže Že umře Klopotně chroptěly chlopně A chvěly se Když se však vydýchalo Zpívalo s námi čistým hlasem: Salá-meeeem Salá-meeeem Salá-meeeem Naposledy jsme pili Mordy, zuby, tváře rudé Zamazané krví Ta krev nás hřála Pak zbytkovou krev Vychlístali do řek Petky zmačkali A šli alejí ke světlům Kde se sluší vést život Mít klíče a k nim dům Naše blackmetalové atributy Naposledy se hrdě míhaly Pod lampami v korunách My byli praví Tak strašně praví Ondřej nábojnice po zuby Lukáš pod brýlemi malbu Karel s pochodní a zlem Pavel se špičatým kloboukem A srdce na soutoku Zapustilo kořeny Napojené Osamělé Dvakrát ročně kvetoucí A zamazané Od všeho co my