Pohrdáme vlastním tělem, do boha
Uctíváme vlastní duši Umbrtkou
Neboť těla v kterých trpíme
Na zemi v čistotě jsme odvrhli
Ale duši postavil Umbrtka
Z plzenského skartu
Umbrtka též postaví naše těla
Krev naši nahradí rtutí
Maso naše nahradí betonem
Kosti naše nahradí železem
Kůži naši nahradí plechem
V železobetonovém těle
Nevláčnější duch
Špinavé rukavice svírají rezavý utahovák
Když s ním bijem do lidí
Otevřené rány na těle reznou
Když v noci táhnem městem
Likvidujeme všechno lesklé
Barevné nebo nově natřené
Vracíme se potom
Do železobetonových chrámů
Pod mosty a konstrukce
Mluvíme tam s bezdomovci
U rezavých popelnic
Ti lidé se nesmějou
Ale vysmívají
Jsou spojeni se špínou vesmíru
A vědí proč vyznávat Umbrtku
